Stránky

středa 22. června 2016

... ovocný ledový čaj s rybízem a jahodami

 
Léto klepe na dveře a tak je čas se vyzbrojit proti horku pomocí ledových čajů a domácích limonád.
Tentokrát pro vás mám recept na domácí ovocný čaj s rybízem a jahodami, který je nás doma velmi oblíbený a děláme ho přes léto i nekolikrát do týdně.

Tento ledový čaj si můžeze připravit s jakýmkoliv vaším oblíbeným ovocným čajem, nejlepší je samozřejmě nějaký sypaný, ve kterém je to nejlepší složení, já osobně mám ráda sypané čaje z Oxalis.

Ingredience

1,5l ovocného čaje
hrst mraženého červeného rybízu
4 jahody
1/2 citron
snítek máty
10 sedmikásek
led
med dle chuti
  
Já osobně nemám ráda přeslazené kupované limonády či ledové čaje a tak do receptu nepřidávám cukr. 
V případě, že máme zrovna chuť na sladší nápoj, přidáme lžičku medu, který máme přímo od včelaře kousek od naší vesnice.


Postup

1. Uvaříme si 1,5l ovocného čaje (naříklad jahodového) a necháme ho vychadnout.
2. Do džbánku přidáme omytý a nasekaný snítek máty.
3. Poté přikrájejte pár plátků citronu, omyté jahody a hrst mraženého rybízu, který vám s pomocí ledu nápoj dostatečně ochladí.
4. Na ozdobu přidejte pár omytých sedmikráskových květů.




Pokud máte raději domácí limonády, tak vyzkoušejte bezový sirup, který je dokonale voňavý a na domácí limonády jako dělaný =)

pondělí 13. června 2016

... aromatické sýry


Sýry s charakteristickou vůni a výraznou chutí jsou oblíbené nejen v České republice, ale také třeba v Německu, Belgii nebo Francii.

Romadúr

Jedním z nejznámějších druhů je Romadúr, který poznáte podle typické žlutooranžové barvy. Romadúr je měkký sýr, který zraje pod takzvaným mazem, tedy od povrchu směrem dovnitř. Základní surovinou pro jeho výrobu je plnotučné mléko vysoké jakosti, které obsahuje řadu organismu prospěšných látek, zejména vápník a bílkoviny. Romadúr vznikl v Belgii, oblíbený je i v Německu a samozřejmě v České republice.     


Tvarůžky

Nejznámějším aromatickým sýrem u nás jsou ale Olomoucké tvarůžky, jejichž historie sahá tak daleko do minulosti, že není možné přesně definovat, kdy se poprvé objevily na stole. Nejstarší zmínky pocházejí z pozůstalostí Olomouce z roku 1583, kdy se poprvé objevilo pojmenování Olomoucké tvarůžky. Jsou zrajícím sýrem vyrobeným z netučného kyselého tvarohu, který je vyroben z pasterizovaného kravského mléka. Mají zcela ojedinělou chuť a typické aroma, které je způsobeno rozkladem bílkovin sýra při zrání. Tvarůžek během průběhu zrání měkne a jeho povrch je oproti světlému jádru nažloutlý a lehce mazlavý. Olomoucké tvarůžky jsou stolní sýr, který se vyrábí bez přídavku syřidel, barviv, aromat a stabilizátorů.

Graukäse

V Tyrolsku či Salcbursku je pak velmi známý sýr Graukäse. Stejně jako u tvarůžků se jedná o sýr s velmi nízkým obsahem tuku a dokonce i podobně zraje. Sýr postupně prozrává a tím se mění jeho bílé tvarohové části na světle žlutou hmotu. Patří mezi krátkodobě zrající sýry, protože jeho optimální doba zrání je okolo dvou týdnů.

Banon

Francouzský Banon je v této kategorie ojedinělý tím, že se vyrábí z nepasterovaného kozího mléka. Tento aromatický sýr je pojmenovaný podle vesnice nedaleko Ventoux. Mléko na jeho výrobu pochází od koz speciálního provensálského plemene, které se chová na pobřeží i v Alpách. Sýr se namáčí v pálence, následně se balí do kaštanových listů a převazuje se lýkem.

Hermadur

Král Sýrů se občas vydává na cesty v převleku a rozšiřuje tak řady českých aromatických sýrů. Hermadur je jedním z nich a spojuje v sobě nejen plísňové, ale také pikantní aroma. Nemůžete ho sice nazývat hermelínem, příbuznost se ale popřít nedá. Jeho kůrka je o něco tmavší a křupavější, jeho jádro je zase příjemně vláčné. A to tím vláčnější, čím déle směrem k datu spotřeby počkáte s jeho ochutnáním.





středa 8. června 2016

... Ollies


Ještě do dnešní půlnoci můžete tady na blogu o dva příspěvky dál soutěžit v mé narozeninové giveaway a dnešním článkem si tak trochu zavzpomínáme na moje narozeniny, které jsem měla minulou středu.

Před nějakou dobou jsem byla pozvána do olomoucké pobočky cukrárny Ollies a tak jsem této příležitosti využila a osladila si zde s přáteli moje narozeniny. Zároveň jsme slavili i to, že byl Luba čerstvě pan bakalář a tak bylo co oslavovat. No jak jinak bychom mohli my dva slavit, než u dobrého jídla =)


 O Ollies jsem slyšela už několikrát a to hlavně z toho důvodu, že hned dvě z mých nejbližších kamarádek Ollies zbožňují. Jedna pochází z městečka kousek od Ostravy a druhá v Ostravě studuje. A proč právě od Ostravy? První a mateřská pobočka Ollies je ta ostravská.

První věcí, která na vás dýchne, je pohoda z nádherně žlutého interiéru. Na zdech jsou rámovaná zrcadla a prostor tak vypadá opticky větší a zajímavější.



 Poté, co otevřete nabídku, vás pravděpodobně malinko zarazí ceny za nabízené dorty, ale Ollies jsou známí tím, že dbají na kvalitu a čerstvost potravin včetně spousty čerstvého ovoce jako jsou maliny, borůvky, ostružiny apod. Což jak všichni jistě víme, není v dnešní době zrovna levná záležitost. A věc druhá je ta, že ty porce dortů jsou opravdu velké. Musím přiznat, že jsem tu svou nemohla spořádat a to jsme si tam minimálně dvě hodiny povídali a vzájemně ochutnávali.

Kdo mě zná, tak jistě ví, že já bych si dala mrkvový dort, ale ten den bylo docela horko a tak jsem zvolila na doporučení kamarádky čokoládovo malinový dort, který vypadal lehčí a i krásně na pohled. Většinou si dávám k dezertům kávu a tak jsem si dala cappuccino. Miluju tu kombinaci hořké kávy a sladké chutě dortíku. Luba a jeho milovaný sacher dort byla taky jasná volba. Kamarádka zvolila red velvet cheesecake, který jsme chtěli všichni ochutnat. Jediný z naší čtveřice dortů jsem neochutnala New York cheesecake, ale jelikož byl pryč z talíře během tří minut, tak předpokládám, že byl bohovský.





 Moje čoko malina byla láska na první ochutnání, čokoládovější krém jsem asi ještě nejedla. A pokud ano, tak je to velmi dávno a tu chuť jsem zapomněla. Sacher se také jen rozplýval na jazyku. Musím ale říct za nás všechny, že jsme byli docela zklamaní z red velvet cheesecaku. Jak už jsem zmiňovala, nikdy předtím jsme ho neochutnali, ale na náš vkus byl opravdu velmi hutný, až se nám lepil na patro v puse.

Kamarádka si dala teplý zelený čaj s rebarborou a ten byl teda výborný! Malinová limča byla snad bezchybná. Spousta rozmixovaných malin a snítek tymiánu na mě udělaly opravdu dojem. Ale Lubův vanilkový milk shake byl hodně přeslazený, až se skoro nedal vypít. To nás docela mrzelo, protože stál 69 korun a byl podávaný v úzké vysoké sklenici, která mohla mít cca 300ml objem. Upřímně si myslím, že ač v tomto milk shaku byly vidět zrníčka z vanilky, tak je to poměrně drahá záležitost.



 
 
Na závěr jsem si na cestu dala malinový sorbet, to abych držela tu mou malinovou vlnu a byl  dokonalý, opravdu jsem si velmi pochutnala a s úsměvem jsem si to mašírovala domů, respektive pokračovat v oslavě narozenin někam do města.
  




Já si osobně myslím, pokud si chcete dát kus kvalitního a velmi chutného dortu, tak rozhodně neprohloupíte a bude se vám tam moc líbit. Jen je trochu škoda, že je Ollies v Olomouci  tak daleko od centra, ale stojí za to si vynahradit čas a jít je navštívit =)