Vánoce, svátky klidu?


Popravdě řečeno, kdybychom si už léta nedávaly s mojí sestrou Peťou adventní kalendář, který si vzájemně vyrábíme, tak si letos asi ani neuvědomím, že je prosinec a blíží se Vánoce.

Přiznám se, že kdybych denně nebyla aktivní na instagramu, kde se to od listopadu hemží vánoční reklamou od různých firem, recepty na cukroví od foodblogerek a nejrůznějšími tipy na dárky či výzdobu, tak bych ty Vánoce letos snad i zaspala.

Podzim máme v práci hodně náročný a letos jsem opravdu v jednom kole. Do toho jsem Peti plánovala rozlučku se svobodou a celý podzim jsme žily hlavně přípravami na její svatbu.

Peťa se totiž 18. listopadu vdávala! 

Ona je vždycky připravená, a tak na tajňačku předala můj adventní kalendář už tehdy Lubovi, který mi ho schoval pod postel. Kdyby to neudělala, opravdu bych letos zapomněla, že je prvního prosince už první prosinec! A co myslíte že se stalo, úplně jsem letos tu naší adventní tradici zazdila, až mi to bylo líto.



Ruku na srdce, ono ani to počasí letošnímu duchu Vánoc moc nepomáhá. Kdyby bylo alespoň 5 centimetrů sněhu, hned by měl člověk více vánoční náladu. V Olomouci to vypadá, jakoby podzim trval dlouhých 5 měsíců....

Dopracovala jsem to tak, že jsem si v neděli 2. prosince myslela, že je první adventní neděle až za týden! Tak pečlivě jsem si plánovala jaký udělám adventní věnec, náš vůbec první adventní věnec, i když spolu s L. bydlíme už tři a půl roku. No jak to dopadlo?

Nemáme ho do dneška a za čtyři dny jsou Vánoce!

Když už zbývalo v diáři posledních čtrnáct dní do Vánoc, řekla jsem si, že bych měla začít řešit vánoční dárky a udělat v našem novém doma krásnou atmosféru. Na konci listopadu jsme se totiž stěhovali z našeho 1kk do většího bytu. Všude jsem rozvěsila světýlka, vytáhla všechny lucerničky, ozdobné svícny, aroma lampičku a nakoupila zásobu svíček.

Miluju Vánoce! A přece jen jsou všichni v tomto vánočním čase na sebe milejší a má to své kouzlo. Lidé se na ulici se svými známými pozastaví, potřesou si rukou a prohodí pár milých slov. Během roku se často jen pozdraví, usmějí se a pokračují v cestě. Je to prostě krásné období!

A jak s tím vším souvisí ten zmíněný adventní kalendář? Peťa ho každý rok pojme trochu jinak a letos se trefila do mého podzimního shonu naprosto perfektně. Letos nebylo 24 balíčků, ale o něco méně. Ale za to na každém z nich byl úkol, který mě donutil se zastavit a odpočinout si. 





Ona ví jak na mě!

Nejenom kolem Vánoc, ale i během roku bychom měli myslet na naši pohodu. Na to, ať se nenecháme strhnout pod tíhou povinností a nejsme zasypaní termíny a deadliny. Když se naučíte zpomalit, přeorganizovat váš harmonogram a dovolit si vydechnout, tak ona vám i ta práce půjde o něco lépe. Budete méně zapomínat na všechny ty důležité informace, které se na nás valí ze všech stran a budete se cítit mnohem lépe.

Tak na to nezapomínejte, myslet taky někdy na sebe! Otevřete si lahev vaječného koňaku, pusťte si vaši oblíbenou pohádku, zachumlejte se do deky a nechte se pohltit duchem Vánoc!


Tip a výlet Malta - druhá část



Co navštívit na Maltě?
Itinerář na výlety u nás dělá většinou L., ale potom, co jsme se v Římě fakt nezastavili a večer jsem nemohla dojít domů kvůli tomu, jak šíleně mě boleli nohy, tak jsme tentokrát ani moc neplánovali.
Chtěla jsem, ať si opravdu odpočineme, poležíme na pláži a tak. Jenže my ani jeden neumíme moc dlouho nic nedělat, takže samozřejmě jsme už na letišti lustrovali, co teda chceme navštívit.

První den jsme přiletěli kolem deváté ráno a během snad půl hodiny jsme už vystupovali ve Vallettě z autobusu. Bohužel jsme se mohli ubytovat až v 15:00 a tak jsme tahaly ty narvané batohy půl dne na zádech. Nechci vás zklamat, ale od Valletty nečekejte nic extra. Je to opravdu malé město a na Maltě obecně nepoznáte, kdy jste vyšli z města a vstupujete do dalšího. Je to jako byste jen přešli ulici a najednou zjistíte, že jste už vlastně v jiném městě. Fakt doslova.

Ve Vallettě jsme se nasnídali v podniku zvaném Kantina a pak pokračovali procházkou po městě.
Byli jste někdy v San Franciscu? Já ne, ale z filmů vím, že když jdete ulicí prudce nahoru hned na to jdete z kopce dolů a takhle se to opakuje. No tak stejně takhle budete chodit ve Vallettě. Nahoru, dolů, nahoru dolů… připadala jsem si už jak blázen. Bylo vedro, na zádech 10 kilo a pořád z kopce a do kopce. Nicméně skoro každý večer jsme končili procházkou po Vallettě a kromě gift shopů na každém rohu tam najdete spoustu příjemných kaváren a restaurací.



Moc se mi líbila Pepkova vesnice. První věc, nebuďte zklamaní, když k ní dorazíte a nebude tak krásně barevné jak je prezentovaná na internetu. Vesnice Pepka námořníka tam stojí od roku 1980 a sloužila jako kulisa k filmu. Vesnici si můžete za 12 euro projít, dát si tam něco k občerstvení, nebo se jít vykoupat do té nádherné zátoky Anchor Bay. Vesnice je asi 10 – 15 min pěšky od města Mellieha, hodně lidí se nechalo dovézt až před vchod, ale když půjdete pěšky z Mellieha, tak jako my, uvidíte spoustu farmářských polí a obrovských opuncií.




Město, které stojí za navštívení je bývalé hlavní město Mdina. A tady jsme zase u toho, že jsme byli i v Rabatu, ale nevíme, kde končila Mdina a kde začínal Rabat. Tam jsme strávili jedno dopoledne a zašli si na skvělou kávu a oběd. Co musíte určitě ochutnat je plněná Ftira! Je to typický bílý chléb zatočená dokola. Dává se do něj tuňák, rajčatové pyré a nebo maltská klobáska a ovčí sýr. To umí výborně. Fakt to bylo skvělý. My jsme ochutnali ftiru s rajčatovým pyré, rukolou, maltéskou klobáskou a ovčím sýrem.

Druhou věc, kterou si zamilujete jsou Pastizzii. Jsou to listové kapsičky plněné hráškem a kari kořením, smetanovými houbami a kuřetem a nebo ricottou a bylinkami. Mňam! Je to trochu mastnější a prodávají to v pekárně na každém rohu. A jí se to teplé. Náš kamarád, který byl na Maltě na studijním pobytu to nazval větší a lepší fornetti :D





Jeden den jsme jeli lodí na výlet na ostrov Comino. Zpáteční lístek na loď nás stál 10 euro na osobu. Na Comino není nic k vidění, ale nachází se tam Modrá laguna, asi nejznámější místo ke koupání. Výhled je tam nádherný, ale počítejte s davy turistů. My jsme tam byli začátkem října a i tak jsme si museli na skále najít kousek místa, na kterém si necháme na hromádce věci a půjdeme se vykoupat. Z toho jsem byla zklamaná a mrzelo mě to, když už máte před sebou takovou krásu, chcete si ji vychutnat a ne si neustále jedním okem hlídat věci a koukat na dalších 50 lidí.

Původně jsme chtěli jet i na Gozo, ale nakonec jsme to odpískali, hlavním lákadlem pro nás bylo Azurové okno, které tam už nenajdete, protože se loni na jaře zřítilo.


Přemýšlím jaké další konkrétní město bych vám doporučila, ale jak už jsem psala, tam ani nevíte, kdy jste překročili hranice jednoho a vstoupili do druhého města. Ale pokud zavítáte o historičtější části, budete okouzleni barevnými dveřmi a okenicemi, které tam jsou na každém rohu, tak jako v Mdině. 




Jedno odpoledne jsme se zajeli podívat Dingli Cliffs a Busket Gardens, tam jsme ochutnali kaktus, přesněji plody opuncie. To, že je to opuncie jsem zjistila až po návratu domů, když jsem vykládala holkám v kanceláři zážitky z dovolené. Oloupané plody si můžete koupit za 90 centů, samozřejmě pak už víte, že jsou ty krásné oranžovo červené mini kaktusky jedlé a můžete si je někde v přírodě asi i utrhnout sami. Jenom pozor na ty drobné bodlinky, protože na oloupání byste měli mít ideálně rukavice a nožík. My jsme samozřejmě neodolali, utrhli si cestou na výlet jeden plod a pak jsme měli ty malé bodlinky zapíchané i ve rtech :D






Tip na výlet Malta - první část


Už na jaře jsem laškovala s myšlenkou, že bychom letěli na Maltu. Lubovi se to docela zalíbilo, ale nakonec jsme v nám vyhovující termíny nenašli letenky za cenu, kterou jsme si představovali. Z plánování taky sešlo hned potom, co L. měnil na přelomu léta oddělení a to znamenalo, že si nějaký ten pátek nebude moct vzít celý týden dovolenou. Docela paradox, protože naopak já mám v létě v práci volněji a můžeme si s holkama dovolit výletovat.


Letenky jsme nakonec koupili někdy v sprnu a vyšli nás něco kolem 40 euro, což je skvělá cena.  Letěli jsme s Wizzairem z Vídně v 6 ráno, takže 2:45 odjezd autem na letiště a pak dlouhé dvě hodiny hraní hádankových her. Oblíbili jsme si Černé historky, ač to zní trošku morbidně, tak jde o efektivní hru, v případě, že potřebujete někde dlouho čekat a nechcete se nudit. V krabičce je 50 kartiček, na kterých jsou popsány černé historky. Na jedné straně je stručný popis příběhu a na druhé je krátká nápověda, kterou řeknete svému spoluhráči. Ten na základě nápovědi musí uhádnout, co se vlastně stalo.





Ubytování na Maltě
Ubytování jsme si už tradičně našli na Airbnb a bydleli jsme ve městě Pieta, asi 15 minut chůze od hlavního města. Vždy, když někam cestujeme jen na pár dní, tak se shodneme na tom, že nepotřebujeme bydlet v žádném luxusu, protože stejně v tom pokoji jen přespíme a strávíme tam hodinu ráno a hodinu večer než se ráno vypravíme a večer vrátíme z výletu.
Bydleli jsme nakonec u mladého manželského páru, se kterým jsme se kromě uvítání potkali asi dvakrát. Musím říct, že na hostitele máme vždycky štěstí a jsou to ochotní a milí lidé. Ostatně nějaký protiva by svůj byt na Airbnb asi ani nenabízel. Tuším, že nás jedna noc vyšla nakonec na 350Kč i se snídaní.
Doprava na Maltě
Určitě doporučujeme koupit kartu na jízdu autobusem. Stojí 15 euro a je na ní 12 jízd. Single ticket stojí 2 eura. A věřte mi, že tu kartu budete potřebovat. Autobusy tam jezdí co dvě minuty a dostanete se všude, kam potřebujete. My se vždycky snažíme chodit hodně pěšky, aby nám nic neuniklo, ale zrovna na Maltě musíte opravdu někam jet, abyste viděli to, co chcete.
Určitě si můžete půjčit auto nebo skútr, ale nezapomeňte na to, že se tam řídí na levé straně. My jsme si původně chtěli půjčit auto a procestovat ostrov s tím, že v něm budeme i spát, ale po pár recenzích na internetu, jsme si to rozmysleli. Doprava na Maltě je trochu hektická, něco jako v Itálii. Neustále slyšíte troubení, často na sebe řidiči gestikulují skrz otevřené okénko a umění zaparkovat je tam opravdu uměním.

Počasí na Maltě
Předem jsme měli zjištěno, že na Maltě se dá bez problému koupat od června do října. Ale přece jen jsme měli trochu obavy, že 9. října to na koupání už nebude, ale naštěstí opravdu bylo! Nicméně předpověď nás trochu vystrašila. Luba denně žhavil v telefonu „počasí na Maltě“ a byli jsme smíření s tím, že nám hlásí na celý týden občasné přeháňky. Co myslíte, pršelo?
Pokud mě sledujete na instagramu, tak víte, že jsme měli tři dny fakt krásné počasí. Sluníčko svítilo, obloha byla jako malovaná a počasí na koupání značka ideál. Nicméně čtvrtý den odpoledne trochu sprchlo. No trochu. Rychle a zběsile! Naštěstí to bylo cestou z Valletty na ubytování, takže jsme se chvíli na to převlékli do suchého.
V pátek, tedy v náš poslední den před odletem bylo opět krásně, takže jsme vyrazili na poslední výlet. Po cestě domů jsme sice opět zmokli, nicméně jsme se zajeli převléct na ubytování a hodinu na to jsme zase vyrazili na poslední procházku po městě, protože vylezlo sluníčko. Ale co čert nechtěl, teda v našem případě co příroda nechtěla, večer začalo zase pršet. Tentokrát jsme se museli na ubytování trochu brodit v ulicemi zavalenými vodou. Nepředstavujte si žádná drama, ale je fakt, že místy to bylo už nad kotníky. Ještě že jsme měli boty a´la nalej, vylej.
A pak to přišlo. Z pátku na sobotu byla bouřka a my jsme museli v 7 ráno odjíždět na letiště. Už když jsme přišli ke vchodovým dveřím domu, tak tam bylo podezřelé mokro. Ulice byly regulérně zaplavené. Všude valila voda a připomnělo mi to ne úplně šťastné vzpomínky na záplavy v 1997, kdy jsme se brodili přes zaplavenou zahradu.
Nicméně místní jsou na to asi zvyklí, chodili s deštníky a žabkami na nohou do práce jakoby se nechumelilo. Upřímně si myslím, že ti co jeli autem, tak museli mít trochu vody i vevnitř, ale fungovali. Doprava se trochu zasekala a autobusy měly zpoždění, ale prostě jsme se tam brodili všichni společně.
Na Maltě totiž prý nemají kanály. A pokud mají, tak jednoduše nestíhali odvádět vodu do moře, a proto byly zaplavené ulice.




Koupání na Maltě
Jak už jsem zmiňovala, kromě posledního dne jsme měli v krásné počasí a v okolí Valletty jsou převážě městské písečné a poměrně malé pláže. Dají se najít podél pobřeží i skalnaté části, které už stojí za to.
Nejznámější pláží je asi Golden Bay, kde je jemný písek a potom Paradise Bay. My jsme se koupali jednou na městské, jednou na kamenech a pak jednou na ostrově Comino.
Pokračování v dalším článku. ZDE.