Stránky

úterý 23. června 2015

... I´m bachelor!

 

 Po dlouhé době usedám k PC a mám čas napsat článek =)
Za poslední dva měsíce se toho událo hodně a čas plyne jako voda. Toto tempo si ale popravdě řečeno docela užívám.
Poslední výlet před státnicemi byla Praha, kde jsem se mohla zúčastnit akcí, které jsem si velice užila. O to více jsem si je užila, když jsem na nich mohla být díky psaní tohoto blogu, který je místem, na kterém se mohu realizovat =))
(Setkání blogerek s Kalamáta Papadimitriou / Food blog roku 2014)
 Jsem ráda za každý komentář, odezvu a nového čtenáře, a to jak na facebooku, blogu nebo na instagramu, kde je vás už neuvěřitelných 800 lidí!! Wow. Děkuji!
Vždy jsem chtěla sdílet mé fotografie a zážitky s dalšími lidmi a o to více mě to baví, když to se mnou sdílí stále více a více lidí!
Snad tři týdny jsem po výletu do Prahy nevytáhla takzvaně paty z domu a učila jsem se na státnice, které jsem úspěšně udělala a zdárně obhájila bakalářskou práci.
S focením se také roztrhl pytel, naskytují se další a další zájemci o fotografování, což mě velmi těší  =)
A dneska to přišlo, dlouho očekávaný den, na který jsem čekala celé studium!
Promoce....


 Ráno jsem vstala hodinu před odjezdem do Olomouce a zase jsem si naivně myslela, že budu v pohodě stíhat. Namalovat, navlnit vlasy, nasnídat, převléct, najít zatoulané lodičky, vzpomenout si do které zásuvky jsem strčila nabíječku s baterkou do foťáku, sbalit kabelku, dopis potvrzující přijetí na magisterské studium a rychle do auta směr Přírodověda =)

Příprava na promoce byla docela vtipná, taláry a čepečky byly podle velikostí, avšak nikde není psáno, že na vás vaše velikost čepky a taláru bude čekat :D
Takže začalo hledání správné délky taláru a padnoucího čepečku. Když jsem našla jeden, co vypadal, že by mi nemusel spadnout z hlavy, holky dostaly záchvat smíchu, že vypadám jako námořník. Nooo, dobrý!
Tak jsem šla hledat větší čepeček, skvělé, našla jsem jeden padnoucí a cupitala jsem na těch jehlách pro talár. Bože, opravdu nemám 2metry! Všechny byly obrovské. Takže jsem lehce propadla panice, ale naštěstí zrovna přiběhla z auly slečna, který byla podobně vysoká jako já a dala mi její talár.
Šlo se do boje! Poté, co nám na tabuli nakreslili schéma průběhu ceremonie (které jsem skoro vůbec nepochopila a na mou obranu, nebyla jsem jediná) jsme nastoupili do auly před davy rodičů, rodiných příslušníků apod.

No, samozřejmě že jsme se tam chichotaly jako puberťačky, protože ne každý den se vidíte v taláru, ve kterím vypadáte poměrně vtipně a neklaníte se tam s rukami zastrčenými v rukávech. No možná kdybychom na chodbě nedělaly opičky, že jsme jak ruští kněží a nepožduchovali se jak na základní škole, nemusely jsme tam s holkama krotit svůj smích. Moc tomu nepomohl ani fakt, že při nástupu se mi podpatek probořil do nějaké mřížky v podlaze a nebýt za mnou zeď, asi jsem se rozplácla směr záda :D
Nakonec vše proběhlo jak mělo, nikdo nezakopl, nikdo nespadl, nikdo neřekl místo "slibuji" ... "děkuji". A hlavně, nechybělo ani vyhození čepečků do vzduchu!

... a teď pár fotek =)
















Vlog z mé promoce, který natáčela má sestra z Just be yourself


… with love Dominika


2 komentáře:

  1. Domi, moc pěkné fotky :) My máme promoce 2. července
    A tedy my asi nebudeme mít tady ty kostýmy :D škodáá taky bych chtěla vyhazovat čapkou

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem tak hrdá, že bych mohla lítat, kdyby hrdost nadnášela! :-*

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře | Thanks for your comments