Výlet na Beachy Head
Dokonalost. Nádhera. Šumění vln šplouchajících o skálu. Volnost. Dech beroucí výhled. Jen se nadechnout a vnímat nekonečné moře a modrou oblohu splývající v jeden odstín modré. Blankytně modré.
Takhle bych popsala mé první dojmy z výletu na Beachy Head.
Cesta od Eastbourne Pier podél pobřeží zabrala, řekla bych, snad i dvě hodiny. Před výletem nám G. říkal, že to je slabá hodina cesty. No nevím, můžeme to třeba svést na to, že opravdu hodně foukalo a vítr nám cestu lehce znepříjemňoval. Pokud se pro výlet na Beachy Head rozhodnete, připravte se na to, že po krásné půl hodinové procházce kolem pobřeží narazíte na kopec. Nebude první ani poslední. Na další rovinku dojdete za hodně dlouho. Ale slibuji, že to stojí za to!
Čím více stoupáte do kopce, tím větší máte za zády výhled na Eastbourne. Jako na dlani. Po cestě se procházíte po loukách, vlasy vám vlají ve větru a z okolních keřů zobete krásné ostružiny. Tedy za předpokladu, že zvolíte správné roční období na výlet ;)
Nevím z jakého důvodu je místní nebo turisté nesbírají, ale je zde velké množství ostružinových keřů, které jsou obsypané plody. Stačí jen utrhnout. Prosím nepište mi, že po záhadné toxické vlně, která se East Sussexem před měsícem přehnala, by se žádné ostružiny sbírat neměli. A to je pravděpodobně ten důvod, proč jich je tady tolik! Pokud je tomu opravdu tak, je to v cajku, protože je to čtrnáct dní a žijeme!
Po cestě vás možná zmate hned několik vyšlapaných cest směrem doleva, doprava, více do kopce, mírně z kopce, rovně či obloukem za první hustější keře. Nebojte, myslím, že všechny cesty vedou na Beachy Head. Po cestě jsme totiž potkávali stále stejné turisty, se kterými jsme se v průběhu cesty ztráceli z dohledu právě proto, že jsme každý zvolili jinou cestu.
Poté, co jsme došli na útes jsme vybalili svačinu a udělali si malý piknik. Nepředstavujte si prosím piknikový koš, rozkošné talířky a mini skleničky. To opravdu ne. Vítr by nám vše pravděpodobně odfoukl do moře.
Posadili jsme se vrchol útesu a kochali se výhledem. První týden v Anglii jsme měli hodně větrné počasí, takže do jisté míry byl tak velký vítr právě z toho důvodu. Ale i tak si myslím, že nahoře bude hodně foukat každý jiný den. Přece jen je to otevřený prostor. Vítr tady má opravdu sílu, a tak jsme si udržovali bezpečnou vzdálenost od kraje útesu.
Mimochodem jsem se také dočetla, že je Beachy Head často místem, ze kterého skáčou sebevrahové.
Uznávám, že poslední věta o sebevrazích by nebyla tou nejlépe zvolenou právě na konci článku. Ale jedno je jisté, pokud budete mít možnost toto místo navštívit, neváhejte. Je to zase něco jiného než ty naše krásné hory. Doufám, že se v následujícím měsíci ještě vydáme na útesy Seven Sisters, které jsou kousek dál.
Přečtěte si poslední článek "Věci, které mě v Eastbourne mile překvapily"
- Dominika
5 komentářů:
Asi Angličané nejsou tolik na ostružiny :D ale fotky jsou krásné, hned bych se tam jela podívat :)
LADY LENNA
Krásné fotky! :) Co používáš za objektiv? Já jsem teď v Southamptonu. V Estabourne jsem nebyla, jen v Brightonu, ale ten byl magický :)
Děkuji, jsem ráda, že se líbí <3 tyhle jsou foceny 50mm, jinak na jídlo a třeba v kavárnách používám 35mm =) Příští týden jedeme konečně obhlídnout Brighton, tak se těším.
Asi :D Tím víc pro nás! Děkuji, je to tu moc pěkný.
Nádhera, tady člověk musí načerpat mnoho energie. Ten pohled na moře miluji. O té toxické vlně jsem nic neslyšela, takže bych s největší pravděpodobností ostružiy taky zdlábla.
Okomentovat